VALÚCH Martin1, SMUTKA Luboš1,2, PULKRÁBEK Josef3, ČÁBELKOVÁ Inna2
(1Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta;
2Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta;
3Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie a potravinových zdrojů
)
Liberalizace versus potravinová bezpečnost: strukturální transformace protekcionismu na evropském cukerním trhu
Liberalization versus Food Security: Structural Transformation of Protectionism in European Sugar Market
The European sugar market has long been one of the most heavily regulated segments of the European Union’s agricultural sector. Although reforms of the Common Agricultural Policy – most notably
the abolition of sugar production quotas in 2017 – were presented as a major step toward liberalisation and strengthening market mechanisms, the sugar sector remains significantly influenced
by instruments of both internal and external regulation. This article analyses the extent to which food security policy after 2017 has constrained the process of market liberalisation and contributed
to the transformation – rather than elimination – of protectionism. Based on an institutional-economic analysis of data on production, prices, trade barriers, foreign trade, and agricultural
subsidies over the period 2014–2024, supplemented by projections for 2025, the study shows that the European sugar market operates under a hybrid institutional regime. This regime combines
market-based elements with extensive public policy interventions, which are legitimised by food security objectives and function as an endogenous barrier to deeper trade liberalisation,
with implications for trade openness, price volatility, and the structural allocation of resources on both internal and external markets.
Key words: sugar market, trade liberalisation, food security, protectionism, EU Common Agricultural Policy, EU Common Commercial Policy, sugar beet, foreign trade, price volatility.
Evropský cukerní trh představuje dlouhodobě jeden z nejvíce regulovaných segmentů zemědělství Evropské unie. Přestože reformy Společné zemědělské politiky, zejména zrušení výrobních kvót na cukr v roce 2017,
byly prezentovány jako zásadní krok směrem k liberalizaci a posílení tržních mechanismů, zůstává cukerní sektor výrazně ovlivněn nástroji vnitřní i vnější regulace. Článek analyzuje, do jaké míry politika
potravinové bezpečnosti po roce 2017 omezuje proces liberalizace trhu a přispívá k transformaci – nikoli odstranění – protekcionismu. Na základě institucionálně-ekonomické analýzy dat o produkci, cenách,
obchodních bariérách, zahraničním obchodu a zemědělských podporách v období 2014–2024, doplněné o projekce vývoje v roce 2025, je ukázáno, že evropský cukerní trh funguje v hybridním institucionálním režimu.
Tento režim kombinuje tržní prvky s rozsáhlými zásahy veřejné politiky, které jsou legitimizovány cíli potravinové bezpečnosti a fungují jako endogenní bariéra hlubší liberalizace obchodu, s dopady na obchodní
otevřenost, cenovou volatilitu a strukturální alokaci zdrojů na vnitřním i vnějším trhu.
Klíčová slova: cukerní trh, liberalizace obchodu, potravinová bezpečnost, protekcionismus, Společná zemědělská politika EU, Společná obchodní politika EU, cukrová řepa, zahraniční obchod, cenová volatilita.