LUKAS Vojtěch, NEUDERT Lubomír, ŠIRŮČEK Petr, NOVÁK Jaroslav, ELBL Jakub
(Ústav agrosystémů a bioklimatologie, Mendelova univerzita v Brně)
Význam variabilní aplikace fosforečných a draselných hnojiv u cukrové řepy
Effect of Variable Rate Application of Phosphorus and Potassium Fertilizers in Sugar Beet
The application of phosphorus and potassium fertilizers is carried out based on the balance calculation and covers the consumption of nutrients by the harvested products. In case of fields with high
spatial variability, this means taking into account spatial differences in crop yields and spatial variability of soil agrochemical properties in the form of variable application of fertilizers. A model
comparison of uniform and variable application in the form of six calculation variants showed a significant effect of the level of nutrient content in the soil. The very low phosphorous content in the area
of interest resulted in the highest doses for all application variants without significant differences between them. The economic benefit of variable phosphorus application was at the level over 1 EUR per ha.
In contrast, the variable application of potassium led to reduction of the average nutrient dose by 15%, which represents an economic benefit of 44 EUR per ha. For potassium, the classification of the
nutrient supply in the soil using the balance coefficient was significantly more pronounced, which in the case of uniform application led to a reduction of the average dose by 65% (70% in the case
of variable application). This represents a saving of more than 200 EUR per ha. Taking spatial distribution of yield levels into account did not lead to significant changes in application rates for
both nutrients. However, where maps of the relative distribution of crop yields are available, the coverage of the differences in nutrient uptake per yield level achieved will lead to lower spatial
differences in the nutrient content in the soil.
Základem stanovení dávky fosforečných a draselných hnojiv je bilanční metoda, při které jsou do půdy navraceny živiny odebrané ve sklizených produktech. U nevyrovnaných pozemků to představuje zohlednění
prostorových rozdílů ve výnosech plodin a plošné variability agrochemických vlastností půdy v podobě variabilní aplikace hnojiv. Modelové porovnání uniformní a variabilní aplikace v podobě šesti variant výpočtu
ukázalo na podstatný vliv úrovně zásoby živin v půdě. Velmi nízký obsah fosforu v zájmovém území znamenal dosažení nejvyšších dávek u všech variant aplikace bez výrazných rozdílů mezi nimi. Přínos variabilní
aplikace fosforu se pohyboval na úrovni 30 Kč/ha. Naproti tomu variabilní aplikace draslíku představovala snížení průměrné dávky živiny o 15 %, což představuje ekonomický přínos na úrovni 1 100 Kč/ha.
Výrazně se u draslíku projevilo zpřesnění klasifikace zásoby živin v půdě pomocí bilančního koeficientu, které u uniformní aplikace vedlo ke snížení průměrné dávky o 65 % (70 % u variabilní aplikace).
To představuje úsporu přesahující 5 000 Kč/ha.
Zohlednění výnosových hladin nevedlo k výrazným změnám aplikačních dávek u obou živin. V případě dostupnosti map relativního rozložení výnosů plodin ale představuje pokrytí rozdílů odběru živin
na dosahovanou úroveň výnosu, které povede k nižším plošným výkyvům zásoby živin v půdě.