HL. STRÁNKA     HOME                < BACK      < ZPĚT

MITU Atiya Sharmin, RASHED Md. Rais Uddin, HOSSAIN Gazi Md. Akram
(Bangladesh Sugarcrop Research Institute, Ishurdi, Pabna; Regional Sugarcrop Research Station, Thakurgaon, Bangladesh)

Vliv zinku a bóru na výnos a kvalitu cukrové řepy
Effect of Zinc and Boron on Yield and Quality of Sugar Beet


A field study was conducted at Bangladesh Sugarcrop Research Institute (BSRI) Farm (AEZ-11) and Regional Sugarcrop Research Station (RSRS) Farm, Thakurgaon (AEZ-1) during 2017–2018 cropping season to find out the effect of zinc and boron application on the yield and quality of sugarbeet. The experiment was laid out in Randomized Complete Block Design with two factors having three replications. The treatment of the experiment comprised of Factor A, dose of zinc fertilizer: Zn1 = control (no zinc fertilizer), Zn2 = soil application of Zn at the rate of 3 kg/ha, Zn3 = soil application of Zn at the rate of 4 kg/ha. Factor B, dose of boron fertilizer: B1 = control (no boron fertilizer), B2 = soil application of B at the rate of 1 kg/ha, B3 = soil application of B at the rate of 2 kg/ha, B4 = foliar application of B 150 ppm. The results showed that all the growth and quality parameters of sugar beet have no significant effect due to different zinc treatments; the highest yield of beet was obtained in treatment Zn3 at both locations where soil application of Zn was applied at the rate of 4 kg/ha. The results showed that at Ishurdi (BSRI) site, sugar content (Pol%) and yield of sugar beet did not differ significantly due to different boron treatment; the highest yield of beet was found in treatment B4 (119.31 t/ha). The lowest crown rot (1.01%) was also found in treatment B4 where boron was applied as foliar application at the rate of 150 ppm. At Thakurgaon (RSRS) site Refractometric dry sub­stance (Brix%) did not differ significantly due to different treatments. The highest yield of beet was recorded in treatment B3 (113.50 t/ha) which was statistically at par with all other treatments except control. The lowest crown rot (3.01%) was found in treatment B4 where boron was applied as foliar application at the rate of 150 ppm. At Ishurdi (BSRI) site sugar content (Pol%) of sugar beet did not differ significantly due to different interactions of boron and zinc. The highest yield of beet was found in interactions of Zn1B3 (124.50 t/ha) which was statistically at par with all other treatments except control and Zn3B2. The lowest crown rot (3.01%) was found in interaction of Zn1B4 (0.81%). At Thakurgaon (RSRS) site Refractometric dry substance (Brix%) did not differ significantly due to different interactions. The highest yield of beet was recorded in interactions of Zn3B3 (130.47 t/ha) which was statistically at par with all other treatments except control Zn1B2, Zn2B1 and Zn3B1. The lowest crown rot (2.31%) was found in interaction of Zn1B4.

Key words: sugar beet, zinc, boron, yield, refractometric dry substance, sugar content, crown rot.


V pěstitelské sezóně 2017–2018 byl realizován polní pokus na Bangladesh Sugarcrop Research Institute (BSRI) – lokalita AEZ-11 v Ishurdi a Regional Sugarcrop Research Station (RSRS) – lokalita AEZ-1 v Thakurgaonu. Cílem bylo stanovit vliv zinku a bóru na výnos a kvalitu cukrové řepy. Pokus byl založen metodou randomizovaného pokusného bloku se dvěma faktory ve třech stupních: faktor A – dávky zinku: Zn1 = kontrola (bez hnojení zinkem), Zn2 = půdní aplikace Zn v dávce 3 kg/ha, Zn3 = půdní aplikace Zn v dávce 4 kg/ha; faktor B – dávky bóru: B1 = kontrola (bez hnojení zinkem), B2 = půdní aplikace B v dávce 1 kg/ha, B3 = půdní aplikace B v dávce 2 kg/ha, B4 = listová aplikace B (150 ppm). Výsledky ukázaly, že veškeré produkční a kvalitativní parametry cukrové řepy nebyly průkazně ovlivněny ošetřením zinkem, i když nejvyšší výnos kořene byl pozorován u varianty Zn3, a to na obou lokalitách, kde byl zinek aplikován půdně v dávce 4 kg/ha. Výsledky prokázaly, že na lokalitě v Ishurdi (BSRI) se u všech ošetření bórem cukernatost a výnos cukru průkazně neliší. Nejvyšší výnos kořene byl zjištěn u varianty B4 (119,31 t/ha), kde byl bór aplikován foliárně (150 ppm). Na lokalitě Thakurgaon (RSRS) se obsah refraktometrické sušiny mezi jednotlivými ošetření významně neliší. Nejvyšší výnos řepy byl zaznamenán u ošetření B3 (113,50 t/ha), který byl statisticky významný od všech ostatních variant kromě kontroly. Nejnižší výskyt srdéčkové hniloby (3,01 %) byl zjištěn u ošetření B4 – foliární aplikace bóru (150 ppm). Na lokalitě Ishurdi (BSRI) se cukernatost vlivem různých interakcí zinku a bóru mezi variantami významně neliší. Nejvyšší výnos řepy byl zjištěn u interakce Zn1B3 (124,50 t/ha), což bylo statisticky významné k ostatním ošetřením kromě kontroly a Zn3B2. Nejnižší výskyt srdéčkové hniloby (3,01 %) byl zjištěn v interakci Zn1B4 (0,81 %). Na lokalitě Thakurgaon (RSRS) se obsah refraktometrické sušiny (Brix) mezi interakcemi průkazně neliší. Nejvyšší výnos řepy byl zjištěn u interakce Zn3B3 (130,47 t/ha), ten byl částečně statisticky rozdílná od ostatních variant (Zn1B2, Zn2B1 a Zn3B1) kromě kontrol. Nejnižší výskyt srdéčkové hniloby (2,31 %) byl u interakce Zn1B4.

Klíčová slova: cukrová řepa, zinek, bór, výnos, refraktometrická sušina, cukernatost, srdéčková hniloba.

Listy cukrov. řepař., 135, 2019 (7–8): 234–238.

full text (PDF)

NAVRCHOLU.cz