HL. STRÁNKA     HOME                < BACK      < ZPĚT

KRISTEK Suzana1, REŠIĆ Ivo2, JOVIĆ Jurica1, ZMAJIĆ Krunoslav1, LENART Lidija1, KRALJIČAK Željko3, BEŠLO Drago1, RAŠIĆ Sanda1
(1University of J.J. Strossmayer in Osijek; 2Sladorana d.d., Sugar Factory in Županja; 3Ministry of agriculture, Zagreb, Croatia)

Vliv různých dávek bóru na výnos a kvalitu vysoce kvalitních odrůd cukrové řepy
Effect of Various Rates of Boron on Yield and Quality of High-grade Sugar Beet Varieties


Sugar beet is an extremely demanding culture regarding soil properties, regular and timely applied agrotechnical measures, correct selection of hybrids in terms of leaf and root disease, crop protection, as well as proper fertilization based on the results of chemical and microbiological analyzes.
In addition to fertilization with macroelements (nitrogen, phosphorus, potassium), it is extremely important to apply boron as a microelement. An insufficient supply of boron results in reduced yields and sugar content in sugar beet production. This is because boron is involved in the process of transport and disposal of sugar in the root. The greatest need for boron is in the phase of intense leave growth, from closing the ranks (end of May, beginning of June) until reaching the maximum leaf surface (mid-July). The introduction of new high-yield hybrids in sugar beet production requires, in most cases (depending on the availability of boron in the soil), a greater amount of boron.
The research was conducted on two locations during two vegetation years (2015, 2016). The experiments were set up as a split–block scheme in 12 variants and 4 repetitions on two different soil types. The used treatments were as follows: A – sugar beet varieties (A1 – Jadranka, breeding house KWS, A2 – Antek, breeding house Strube, A3 – Protecta, breeding house Syngenta-Hill, A4 – Boomerang breeding house SESVanderHave); B – boron fertilization (B1 – control; B2 – 1 kg/ha B; B3 – 2 kg/ha B). Fertilization was carried out based on chemical soil analysis results. The fertilization on the two soil types was as follows: 95 kg/ha N, 65 kg/ha P2O5, 220 kg/ha K2O were applied on the soil type eutric brown soil; while on humogley soil type 85 kg/ha N, 50 kg/ha P2O5, 200 kg/ha K2O were applied. Boron was applied foliar in the form of sodium borate (Borax, 37% sodium borate; Ekoprom d.o.o.). Two foliar treatments were performed, before closing rows, and another 14 days later. After harvest, samples were collected to determine the root yield and quality.
Compared to the control variant, both boron fertilization variants achieved statistically significant higher yield, sugar content and pure sugar yield on both soil types and among all tested hybrids during the research. On soil type eutric brown soil, the best results of the examined parameters were achieved in variants B3 (2 kg/ha B), while in soil type humogley there were no statistically significant differences between variant B2 (1 kg/ha B) and variant B3 (2 kg/ha B), except for the sugar yield parameter.

Key words: boron, fertilization, root yield and quality, sugar beet.


Cukrová řepa je kulturní plodina kladoucí vysoké nároky na půdní vlastnosti, pravidelná a včasně uplatňovaná agrotechnická opatření, správný výběr odrůd ve vztahu k chorobám listů a bulev, ochranu a správné hnojení vycházející z výsledků chemických a mikrobiologických rozborů.
Kromě hnojení makroprvky (dusík, fosfor, draslík) je velmi důležité aplikovat bór jako mikroprvek. Nedostatek bóru vede ke sníženým výnosům bulev a obsahu cukru v řepě. Je to proto, že se bór podílí na procesu transportu cukru do bulev rostliny. Největší potřeba bóru je v období intenzivního růstu listů od uzavření řádků (konec května a začátek června) po dosažení maximální plochy listů (polovina července). Zavádění nových výnosných odrůd cukrové řepy vyžaduje ve většině případů (v závislosti na dostupnosti bóru v půdě) větší dávku bóru.
Výzkum byl proveden na dvou lokalitách během dvou vegetačních let (2015, 2016). Experimenty byly provedeny ve schématu dělených bloků ve 12 variantách a 4 opakováních na dvou různých půdních typech. Byla použita tato ošetření: A) odrůdy cukrové řepy (A1 – Jadranka, KWS, A2 – Antek, Strube, A3 – Protecta, Syngenta-Hill, A4 – Boomerang, SESVanderHave); B) hnojení bórem (B1 – kontrola, B2 – 1 kg/ha B, B3 – 2 kg/ha B). Hnojení bylo provedeno na základě chemické analýzy půdy. Oba půdní typy byly hnojeny takto: na půdní typ typická hnědozem bylo aplikováno 95 kg/ha N, 65 kg/ha P2O5, 220 kg/ha K2O a na půdní typ organozemní glej bylo aplikováno 85 kg/ha N, 50 kg/ha P2O55, 200 kg/ha K2O. Bór byl aplikován na listy v podobě boritanu sodného (Borax, 37 % boritanu sodného; Ekoprom d.o.o.). Byla provedena dvě ošetření listů, jedno před uzavřením řádků a druhé o 14 dnů později. Po sklizni byly odebrány vzorky pro určení výnosu kořene i kvality řepy.
Ve srovnání s kontrolní variantou dosáhly obě varianty hnojení bórem statisticky významně vyšších výnosů, cukernatosti a výnosu cukru na obou půdních typech a u všech testovaných odrůd. Zatímco na půdním typu typická hnědozem bylo nejlepších výsledků u všech testovaných parametrů dosaženo variantou B3 (2 kg/ha B), v případě půdního typu organozemní glej nebyly mezi variantou B2 (1 kg/ha B) a B3 (2 kg/ha B) zjištěny žádné statisticky významné rozdíly, kromě výnosu cukru.

Klíčová slova: bór, hnojení, výnos a kvalita bulev, cukrová řepa.

Listy cukrov. řepař., 134, 2018 (4): 146–150.

full text (PDF)

NAVRCHOLU.cz