DOPORUČENÁ PRAVOPISNÁ PRAVIDLA PRO PSANÍ ODBORNÉ TERMINOLOGIE

Zásadně je třeba při psaní respektovat stávající Pravidla českého pravopisu, která v mnoha případech umožňují dvojí způsob psaní slov cizího původu. V praxi se ale ukazuje, že tato možnost psaní dublet vede někdy ke komplikacím, mj. i v oblasti chemie a biologie.


PROTO:

• Z dubletů v chemické a biologické terminologii se doporučuje dávat přednost klasickému pravopisu podobajícímu se mezinárodní usanci, tedy -s (isotop, metabolismus).
  
• Doporučuje se psaní krátkých samohlásek v zakončení přejatých slov (vitamin, foton, modem).
  
• Je třeba rozlišovat t a th podle toho, odpovídají-li v původní řečtině písmenům tau nebo théta, tedy tyrosin, tanal, ale threonin, thiamin, thalium, methan, ethan.
  
• Je třeba dodržovat původní psaní zdvojených souhlásek ll a rr, tedy allosa, pyrrol.
  
• V řeckých a latinských slovech se má přepisovat qu jako kv a psát k místo původního c. Pozor ale na názvy látek, kde např. anglickému quin- odpovídá české chin- (chinin).
  
• Závazná přípona pro sacharidy je pouze -osa (glukosa, sacharosa), pro glykosidy -osid (heteroglykosid) a pro enzymy -asa (amylasa, lipasa). Názvy aminokyselin končí na krátké -in (lysin, methionin, thymin).
  
• Přípony názvů solí a esterů anorganických i organických kyselin (podle německého -at nebo anglického -ate) je třeba psát s dlouhým á (fosfát, sulfát, acetát).
  
• Přípony chemických názvů -in, -en, -on, -am jsou vždy krátké (pyridin, benzen, keton, aktan).
  
• V latinském názvosloví, např. u botanických názvů rostlin, je třeba dodržovat původní pravopis, u biologických termínů mezinárodní pravopis (konidie).
  
• V případě dvou možností způsobu psaní se musí zvolený způsob použít v celém textu i v jednotlivých segmentech slov.