KUDRNA Jan
(Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Policejní akademie České republiky v Praze
)
Zdanění slazených nápojů v Polské republice a jeho ústavněprávní aspekty
Taxation of Sugar-Sweetened Beverages in Poland and Its Constitutional Aspects
Over the past many years, the beet and sugar industries have had to cope with a number of unfavourable factors that have made their production very uncertain. These include the introduction of excise duties
on products containing sugar or other sweeteners and applies in particular to sweetened beverages. These measures are not entirely without problems, not only in practical terms, but also from a legal point of view,
particularly constitutional law. The present text illustrates this issue in its entirety using the example of the Polish law imposing excise duty on selected sweetened beverages. The text also shows,
with references to the relevant case law of the Constitutional Court of the Czech Republic, the difference in the constitutional limits when the legislator uses purely tax or fiscal arguments, as opposed
to when they strive to achieve an objective other than a purely pragmatic increase in tax revenue. Although this may not seem important from a pragmatic point of view, from the perspective of a possible
constitutional review it may be relevant how correct and well-founded the legislator’s reasoning was in enforcing a new regulation affecting fundamental rights
and freedoms.
Obory řepařství a cukrovarnictví se v uplynulých mnoha letech musely a musejí vyrovnávat s celou řadou nepříznivých faktorů, které jejich produkci vystavují značné nejistotě. Mezi ně patří také zavádění spotřební
daně zatěžující výrobky obsahující cukr, případně další sladidla. To se týká především slazených nápojů. Tyto kroky nejsou zcela bez problémů nejenom z hlediska věcného, ale také z hlediska právního, zejména
ústavněprávního. Předkládaný text ukázal tuto problematiku v celé šíři na příkladu polského zákona zatěžujícího spotřební daní vybrané slazené nápoje. V textu je s odkazy na relevantní judikaturu Ústavního soudu
České republiky také ukázán rozdíl v ústavněprávních limitech, používá-li zákonodárce argumentaci čistě daňového či fiskálního charakteru, na rozdíl od případu, deklaruje-li dosažení jiného cíle, než je čistě
pragmatické navýšení daňových příjmů. Ačkoliv se to z pragmatického hlediska nemusí zdát důležité, z pohledu eventuálního ústavního přezkumu může mít význam, nakolik korektní a podložená byla argumentace
zákonodárce při prosazování nové regulace zasahující do základních práv a svobod.