HL. STRÁNKA     HOME                < BACK      < ZPĚT

DOUDA Ondřej
(Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha–Ruzyně )

Škodlivost háďátka zhoubného (Ditylenchus dipsaci) na cukrové řepě
Harmfulness of Stem and Bulb Nematode (Ditylenchus dipsaci) on Sugar Beet


The stem and bulb nematode (Ditylenchus dipsaci) is a sugar beet pest that has become increasingly important in recent years, particularly in Europe. While the beet nematode (Heterodera schachtii) has lost its economic importance due to resistant beet varieties, D. dipsaci is an increasing risk. It is a free-living migratory endoparasite with a very wide host plant range (up to 500 species) and the ability to survive in the soil in an anabiotic state for up to 20 years. Infestation of beet leads to leaf curdling, hypocotyl swelling and, later, decomposition of the tuber crown. Yield losses can be as high as 100%, especially in cold and wet springs. The most significant occurrences have been recorded in Germany and Switzerland. Direct chemical protection is limited, and currently available products are ineffective or not approved. Indirect protection consists of the choice of sowing and harvesting dates, crop rotation and weed control. Research into beet resistance has not yet yielded satisfactory results. Further research should focus on studying the penetration of larvae into beet plants and, within the Czech Republic, on the potential harmfulness of local nematode populations on other crops and on monitoring the situation in the country.

Key words: sugar beet, Ditylenchus dipsaci, pest, resistance, research.


Háďátko zhoubné (Ditylenchus dipsaci) je škůdcem cukrové řepy, který v posledních letech v Evropě znovu získává na důležitosti. Zatímco háďátko řepné (Heterodera schachtii) ztratilo díky odolným odrůdám řepy svůj hospodářský význam, D. dipsaci představuje rostoucí riziko. Jde o volně žijícího migratorního endoparazita s velmi širokým spektrem hostitelských rostlin (až 500 druhů) a schopností přežívat v půdě v anabiotickém stavu až 20 let. Napadení řepy vede ke zkadeření listů, otokům hypokotylu a později i k rozkladu hlavy bulvy. Ztráty na výnosu mohou dosáhnout až 100 %, zejména při chladném a vlhkém jaru. Nejvýraznější výskyty byly zaznamenány v Německu a Švýcarsku. Přímá chemická ochrana je omezená, aktuálně dostupné prostředky jsou neefektivní nebo neschválené. Nepřímá ochrana spočívá ve volbě výsevních a sklizňových termínů, střídání plodin a regulaci plevelů. Výzkum rezistence řepy dosud nepřinesl uspokojivé výsledky. Další výzkum by se měl zaměřit na studium průniku larev do rostlin řepy a v rámci ČR na eventuální škodlivost lokálních populací háďátka škodících na jiných plodinách i na monitoring situace v Česku.

Klíčová slova: cukrová řepa, Ditylenchus dipsaci, škodlivost; rezistence, výzkum.

Listy cukrov. řepař., 141, 2025 (12): 378–381.

full text (PDF)

NAVRCHOLU.cz