HL. STRÁNKA     HOME                < BACK      < ZPĚT

RYANT Pavel, ANTOŠOVSKÝ Jiří
(Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně)

Vliv hnojení sírou na výnos a kvalitu cukrové řepy
Effect of Sulphur Fertilisation on Yield and Quality of Sugar Beet Roots


Sulphur deposition after desulfurization does not fully cover the nutritional demand of sugar beet and others agricultural crops. A vegetation pot experiment was established to determine the effect of application of various forms of sulphur on the yield and quality of sugar beet. The experiment included the following variants: 1. unfertilized control, 2. elemental sulphur, 3. ammonium sulphate, 4. gypsum, 5. foliar application of elemental sulphur. Nitrogen fertilization was uniform for all variants. The results show that the variant with foliar application of elemental sulphur achieved the best quantitative and qualitative parameters in most cases. A possible explanation can be improved health of sugar beet in this variant. Sugar beet after foliar application of sulphur resisted the invasion of Erysiphe betae. The least favourable results in the experiment were observed after ammonium sulphate application. The lowest yield of roots and sugar content was obtained after fertilization with ammonium sulphat. Compared to other sulphur variants in the experiment, ammonium sulphate appears to be the least suitable fertilizer for sugar beet.

Key words: fertilization, sugar beet, sulphur, yield, quality.


Obsah síry po odsíření plně nepokrývá nutriční nároky cukrové řepy a dalších zemědělských plodin. Vegetační nádobový experiment byl založen za účelem zjištění vlivu aplikace různých forem síry na výnos a kvalitu cukrové řepy. Pokus zahrnoval tyto varianty: 1. nehnojená kontrola, 2. elementární síra, 3. síran amonný, 4. sádrovec, 5. listová aplikace elementární síry. Hnojení dusíkem bylo u všech variant jednotné. Výsledky ukazují, že varianta s foliární aplikací elementární síry dosahovala ve většině případů nejlepších kvantitativních i kvalitativních parametrů. Možným vysvětlením může být zlepšení zdravotního stavu cukrové řepy v této variantě. Cukrová řepa po aplikaci síry na list odolala invazi Erysiphe betae. Nejméně příznivé výsledky v experimentu byly pozorovány po aplikaci síranu amonného. Nejnižší výnos bulev a nejnižší cukernatost byly získány po hnojení síranem amonným. V porovnání s ostatními sirnými variantami v pokusu se síran amonný jeví jako nejméně vhodné hnojivo pro cukrovou řepu.

Klíčová slova: hnojení, cukrová řepa, síra, výnos, kvalita.

Listy cukrov. řepař., 138, 2022 (5–6): 185-189.

full text (PDF)

NAVRCHOLU.cz