HL. STRÁNKA     HOME                < BACK      < ZPĚT

SMUTKA Luboš1, ROVNÝ Patrik2, PULKRÁBEK Josef3, ŘEZBOVÁ Helena1, HORSKÁ Elena2, URBAN Jaroslav3
(1Česká zemědělská univerzita, Fakulta provozně ekonomická, 2Slovenská polnohospodářská univerzita, Fakulta ekonomiky a manažmentu, 3Česká zemědělská univerzita, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů)

České a slovenské cukrovarnictví – více než dvacet let po rozpadu Československa
Czech and Slovak Sugar Industry – More than Twenty Years after Disintegration of Czechoslovakia


The paper deals with Czech and Slovak sugar industry development during the period of its transformation. The analysis is focused especially on the period after the disintegration of Czechoslovakia. The main objective is to identify the most significant changes related to Czech and Slovak sugar industry and to characterize its current state. The Czech and Slovak Republics significantly reduced their production capacities in the area of beet sugar respectively sugar beet production. Only nine sugar factories survived until now (seven in the Czech Republic and only two in Slovakia). Those factories produce about 500 ths. tons of sugar a year (70% is produced in the Czech Republic and the rest in Slovakia). The current production performance is able to cover the domestic demand in both countries. Both countries play only limited role within the EU sugar market. The share of Czech Republic and Slovakia in total EU quoted sugar production is about 2.75% and 0.83% respectively. Nowadays, the position of sugar industry in both countries is stabilized. Both countries are able to maintain a high level of self-sufficiency and what is more both are able to take part in European exports of sugar and sweeteners.

Key words: sugar, sugar beet, market, production, capacities, history, development, transformation, Slovak Republic, Czech Republic, perspectives.


Článek se věnuje problematice vývoje českého a slovenského cukrovarnictví a dopadů transformačních procesů, které se jej dotkly v průběhu jeho vývoje s důrazem na období po rozpadu společného státu. Cílem je identifikovat nejvýznamnější změny, které v případě českého a slovenského cukrovarnictví nastaly a dále pak vymezit současný stav cukrovarnictví obou zemí. V průběhu posledních let jak ČR, tak i Slovensko velmi výrazně zredukovaly vlastní produkční potenciál v oblasti pěstování a následného zpracování cukrové řepy, respektive výroby řepného cukru. Devět cukrovarů (7 v ČR a 2 v SR), které doposud přežily všechny transformační akce, produkuje cca 500 tis. t cukru ročně. Tato produkce, která je z více než 70 % zajišťovaná v ČR, pak stačí k uspokojení domácí poptávky. Nicméně je vhodné konstatovat, že v rámci EU obě země hrají z pohledu formování trhu s cukrem pouze okrajovou roli. ČR participuje na systému kvót v rámci EU cca 2,75 %, v případě Slovenska pak jde o cca 0,83 %. V současné době je cukrovarnictví v obou zemích možno považovat za stabilizované. Obě země jsou schopné udržovat vysoký stupeň soběstačnosti a dokonce participují na evropských exportech cukru a cukr obsahujících produktů.

Klíčová slova: cukr, cukrová řepa, trh, produkce, kapacity, historie, vývoj, transformace, Slovensko, Česká republika, perspektivy.

Listy cukrov. řepař., 132, 2016 (4): 144–149.

full text (PDF)

NAVRCHOLU.cz