SMUTKA Luboš1, PULKRÁBEK Josef2, VASILENOK Victor3, BENEŠOVÁ Irena1, LUBANDA Jean-Paul1
(1Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta provozně ekonomická,
2Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů,
3ITMO, Ruská federace
)
Ruská federace – zahraniční obchod s cukrem
Russian Federation – Foreign Trade in Sugar
After a long period (especially 1990s) of Russian sugar sector stagnation (at that time, the level of domestic production declined
below 25 % of domestic consumption), a significant strengthening of production capacities has been recorded in the last ten years.
It was the domestic production capacities reduction in the 1990s which led to a very significant decrease in Russian export on one
hand and on the other hand a significant growth of import. That resulted in an “extreme” growth of negative trade balance, not only
in relation to trade in sugar, but also in relation to trade in products containing sugar. In 1990s the Russian Federation imported
almost 4.8 mil. tonnes of sugar per year in total value exceeding one billion USD. This trend had a devastating impact especially
on domestic sugar industry development and Russian position in the international sugar market got worse. In period 2000–2013, Russia
recorded a gradual resuscitation of Russian sugar industry. This new trend was accompanied by a reduction of imported sugar volume
(the level of imports reached “only” cc 612 ths. tonnes); this was accompanied by a significant improvement of the trade negative
balance value (cc 303 mil. USD). Russian dependency on sugar imports was considerably reduced. As a result of many reforms even
the competitiveness of Russian sugar industry and trade strengthened. The growth of competitiveness was recorded especially in relation
to those countries which signed an agreement with Russia regarding the customs union or free trade zone, i.e., mostly CIS members.
Po dlouhém období (zejména devadesátá léta dvacátého století) stagnace ruského cukrovarnictví, které vedlo k poklesu domácí produkce
cukru na úroveň cca 25 % domácí spotřeby, došlo v posledních cca deseti letech k velmi výraznému posílení vlastních produkčních kapacit.
Právě pokles domácí produkce cukru vedl v období devadesátých let k extrémnímu poklesu ruského exportu a k velmi dynamickému nárůstu
importu cukru, což se následně projevilo „extrémním“ navýšením záporného salda obchodu nejen s cukrem, ale i cukr obsahujícími produkty.
V devadesátých letech Ruská federace importovala ročně až 4,8 mil. t cukru v celkové hodnotě převyšující jednu miliardu USD. Tento vývoj
měl devastující dopad zejména na vývoj domácího cukrovarnictví a na extrémní zhoršení postavení Ruska na mezinárodním trhu s cukrem.
V období let 2000–2013 došlo k postupné resuscitaci ruského cukrovarnictví, což bylo doprovázeno snížením objemu importovaného cukru
(úroveň importu v roce 2013 dosáhla „pouze“ cca 612 tis. t) a dokonce výrazným snížením záporné bilance obchodu s cukrem (cca 303 mil. USD).
Závislost Ruska na importech cukru ze zahraničí tak výrazně poklesla. V důsledku řady reforem došlo i k posílení konkurenceschopnosti
ruského cukrovarnictví, a to zejména ve vztahu k zemím se kterými má Rusko uzavřeny dohody o celní unii či zóně volného obchodu –
v tomto ohledu se jedná zejména o země SNS.