Navzdory nedávnému pokusu Evropské komise „zprovoznit“ bilaterální ochrannou doložku v rámci dohody EU–Mercosur zůstává tento mechanismus pro sektor cukru v EU nevhodný. Teoreticky má chránit před náhlými dovozními šoky, avšak podmínky, které stanovuje, jsou zcela odtržené od skutečného fungování trhu s cukrem.
Ochranné opatření je založeno na konkrétních prahových hodnotách: buď (1) nárůst objemu dovozu o 10 % spojený s dovozními cenami alespoň o 10 % nižšími, než je průměrná domácí cena v EU, nebo (2) pokles dovozních cen o 10 %, přičemž průměrná dovozní cena je zároveň alespoň o 10 % nižší než průměrná domácí cena v EU. Tyto podmínky mohou znít rozumně v teoretické rovině, ale v praxi nezachycují skutečnou dynamiku obchodu s cukrem.
Za prvé, celní kvóty (TRQ) jsou téměř vždy vyčerpány hned na začátku kvótového roku. To znamená, že dovozy jsou „předběžně nasyceny“ a následně nelze zaznamenat žádný „nárůst“ dovozu, který by spustil ochranný mechanismus – i když je trh pod tlakem.
Za druhé, rozdíl mezi cenami na trhu EU a světovým trhem (tzv. EU prémie) pravidelně přesahuje 10 % i za běžných podmínek. Pokud se tento rozdíl použije jako referenční hodnota pro dovozní ceny, stává se prahová hodnota opatření bezvýznamnou. To by znamenalo, že trh EU je neustále „v nerovnováze“, i když ve skutečnosti jde o normální fungování obchodu s cukrem.
I kdyby bylo opatření spuštěno, poskytlo by jen velmi omezenou či žádnou skutečnou ochranu. Kolísání cen o 10 % z roku na rok je na trhu s cukrem naprosto běžné a nebude považováno za známku vážného poškození. Očekávat, že Komise zahájí vyšetřování na tomto základě, je nereálné. A i kdyby bylo zahájeno, mohlo by trvat měsíce, než by padlo rozhodnutí, zatímco pěstitelé cukrové řepy a zpracovatelé v EU by dál trpěli dopady neférového dovozu.

„Základní problém, kterému čelíme, nespočívá ani tak v krátkodobém narušení, které lze napravit dočasným ochranným opatřením, ale ve strukturální nevýhodě, kterou tato dohoda ještě prohloubí. Celní kvóty s nulovým clem – 180 000 tun pro Brazílii a 10 000 tun pro Paraguay – odpovídají roční produkci jedné továrny na cukr z řepy. Takových továren jsme za poslední rok ztratili pět a za posledních osm let dvacet,“ uvedla Marie-Christine Ribera, generální ředitelka CEFS.

„Dopad této obchodní ústupky se navíc sčítá s řadou dalších, které nebyly podmíněny žádnými významnými požadavky na zemědělské výrobní standardy. To ohrožuje naši střednědobou i dlouhodobou konkurenceschopnost a udržitelnost,“ dodala Elisabeth Lacoste, ředitelka CIBE.

Nakonec je důvěryhodnost těchto slibů velmi pochybná. Komise zdůrazňuje „záchrannou síť“ pro zemědělství ve výši 6,3 miliardy eur, ale není jasné, jak se to promítne do konkrétní podpory pro pěstitele cukrové řepy a výrobce cukru v EU. Bylo nám řečeno, že pokud Brexit poškodí naše exporty, dostaneme kompenzaci, ale když sektor přišel o 250 000 tun na trhu ve Spojeném království, žádná účinná opatření přijata nebyla.
Namísto skutečné pojistky proti narušování obchodu se tak tento mechanismus stává pouze symbolickým gestem, bez praktického významu pro účastníky trhu.
Z těchto důvodů CIBE a CEFS znovu opakují svůj silný odpor vůči dohodě EU–Mercosur: takzvané ochranné opatření ponechává náš sektor vystavený riziku dlouhodobého, strukturálního poškození


8. října 2025
Tisková zpráva CEFS a CIBE. Pramen: CEFS