Krásné počasí plné slunce a pohody ve vyšších polohách, zatímco dole mrazy nepolevují. I tak by šlo charakterizovat situaci v České republice v souvislosti s reformou v odvětví cukru v EU, kterou Rada ministrů schválila na jednání koncem listopadu 2005.
V EU je tedy připravena reforma cukerního řádu. Cílem reformy je snížit evropskou nadprodukci cukru a koncentrovat výrobu do oblastí s nejlepší konkurenční schopností. Cena cukru se sníží téměř o 40 %, cena cukrovky podle různých propočtů ještě o vyšší procento.
Reforma je založena na bázi konkurenceschopnosti pěstitelů a cukrovarnického průmyslu, dobrovolné restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu, dočasném fungujícím restrukturalizačním fondu, postupném snižování referenční ceny cukru a minimální ceny cukrovky s rozložením na čtyři roky. Reforma rovněž obsahuje kompenzaci ztráty příjmů pro pěstitele řepy ve výši 60 %. Nastalo období zvažování, zda a pro koho cukrovka bude i nadále podnikatelsky zajímavá.
Achillovou patou reformy z hlediska konkurenceschopnosti v rámci celé EU se jevila skutečnost, že v zemích EU 15 by kompenzace byly směrovány přímo na pěstitele cukrovky, což z důvodů vyjednaných přístupových podmínek v nových členských zemí EU nebylo možné. Podle propočtů DG Agri by tak došlo v původních členských zemí EU k průměrnému snížení příjmů zemědělců asi o 7,6 % oproti drastickému snížení příjmů zemědělců v nových členských zemích EU.
Tato situace byla napravena také hlavně díky úsilí ČR novelizací NR č. 1782/2003 (režim podpory), ve prospěch nových členských států. Na základě této novelizace je umožněno i v nových členských státech kompenzace směrovat přímo na pěstitele. Nové členské státy uplatňující jednotnou platbu na plochu mohou od 1. března rozhodnout poskytnout zemědělcům, kteří mají nárok na jednotnou platbu na plochu, samostatnou cukerní platbu ve vztahu k rokům 2006 - 2008. Vše bude záležet na rozhodnutí příslušných orgánů členských států.
Potud by bylo vše v pořádku, našim pěstitelům cukrovky by nebylo ublíženo, měli by stejné konkurenční podmínky jako řepaři v celé EU. Můžeme bojovat za stejných podmínek o místo na cukrovém slunci. Vždyť který stát by své zemědělce nechal na holičkách?
Podle našich informací v administrativách sousedních nových členských států se již horečně pracuje na vytvoření instrumentů pro směrování kompenzací pěstitelům, snad mimo Maďarsko, které bude asi odečítat platby SAPS. Ale u nás v ČR je tomu jinak. Na horách svítí slunce, dole začíná přituhovat.
Na ministerstvu zemědělství asi začínají převládat prognózy o tom, že z cukrovky mají pěstitelé neúměrné zisky a proto kompenzace může být plně nebo zčásti využita na plošnou podporu zemědělství. Takovéto úvahy jsou zcela neopodstatněné. Podle výběrového šetření FADN VÚZE se u právnických osob v této komoditě míra zisku pohybovala dlouhodobě na úrovni přibližně 5 % a teprve v roce 2004 výrazně vzrostla. Je skutečností, že pěstování cukrovky v ČR po vstupu do EU, díky pravidlům cukerního pořádku, bylo vysoce ziskové, při čemž je nutno objektivně konstatovat další příjem pěstitelů cukrovky - v roce 2004 platby Top up a SAPS a v roce 2005 platbu SAPS.
Na tomto růstu ekonomiky pěstování se podílelo více faktorů. Jednak na rozdíl od řepařsky vyspělých zemí E 15 výhodná výměra na 1 pěstitele cca 80 ha cukrovky. Příznivé přírodní a klimatické podmínky. Dále průměrná realizační cena cukrovky A, B, C přepočtena na 16% cukernatost ve výši 1100 až 1150 Kč/t při kurzu EUR 30 Kč. Snižování jednotkových nákladů na pěstování a zvýšení výnosů s výhledem nutnosti stabilizace na úrovni 60 - 70  t/ha. To vše hovoří ve prospěch našich pěstitelů.
Pokud však naše administrativa vytrhne své pěstitele cukrovky z rámce systému kompenzací cenových rozdílů uplatňovaných v EU tím, že uplatní pro ni zřejmě snadnější variantu rozpuštění samostatné cukerní platby na SAPS (hektary zemědělské půdy), postaví je do role nahého mezi vlky.


Důvody, které mě vedou k tomuto tvrzení jsou následující:
V hospodářském roce 2006/07 při minimální ceně za cukrovku o 16% cukernatosti 32,86 EUR a při referenčním výnosu 53 t/ha budou tržby v tomto roce činit 50 500,- Kč. Náklady podle dostupných seriozních zdrojů dosáhnou 55 000,- Kč/ha. Při plné kompenzaci na cukrovku by tato činila 13 000 Kč/ha. Tržby tedy 63 500,- Kč, zisk 8 500,- Kč.
Při variantě rozpuštění samostatné cukerní platby na SAPS i při výnosu 60 t to představuje kompenzaci 222,- Kč/ha. Závěr pro pěstitele - cukrovka se nedá v ČR pěstovat. Přes to, že slunce na horách svítí, dole jsme zmrzli.
Pěstitelé cukrovky a cukrovarnické společnosti ČR musí mít vytvořeny korektní srovnatelné podmínky, jak k pěstitelům a cukrovarníkům zemí původní EU 15, tak k pěstitelům a cukrovarníkům z nově přistoupivších zemí. O budoucnosti našich řepařů a cukrovarníků má právo rozhodnout ekonomická výkonnost a celková konkurenceschopnost. Není správné, aby o jejich osudu rozhodovalo politické znevýhodnění a touha po jednoduchosti rozhodnutí ve snaze nenarazit.



JUDr. Evžen Fochr
Svaz pěstitelů cukrovky Moravy a Slezska