Vážený pane premiére, pane ministře, dámy a pánové, kolegové,
na dnešním našem jednání chceme zdůraznit nezbytnost posílení rozpočtu Mze na rok 2011 především v části naplnění TOP-UP na výši 3 mld. Kč, hlavně na podporu konkurenceschopnosti citlivých komodit. Zdůrazňujeme, že úspory v TOP-UP letos jsou 50 %, 3,6 mld. Kč.

I při znalosti současné ekonomické situace a nutnosti úspor ve státním rozpočtu je uplatnění nulové sazby TOP-UP nepřijatelné a vede k prohlubování útlumu a snížení konkurenceschopnosti v rámci jednotného trhu EU.

Vstup do Evropské unie většina z nás podporovala a vstupovala s přesvědčením, že po obtížném transformačním období od roku 1990, které přineslo většinou záporné hospodářské výsledky, budeme podnikat ve stabilním podnikatelském prostředí. Vyjednané podmínky jsme kritizovali především pro nízké, postupně zvyšující se přímé platby a závislost na státním rozpočtu na dorovnávání plateb TOP-UP.

Důsledkem nákladů na transformaci a nižších plateb v porovnání se sousedními zeměmi a novými požadavky na plnění předpisů EU je naše zadluženost (29,3 %) dvojnásobná (16,6 %), hodnota aktiv na 1 hektar třetinová (35,4 %) proti průměru Evropské unie. Výsledkem je pokles zemědělské produkce na dvě třetiny EU-27 (64,3 %) a strukturální změny v zemědělské prvovýrobě např.: v poklesu stavů dojnic o 17,6 %, prasnic o 50 %, souhrnně pokles v hrubé živočišné produkci ve stálých cenách proti předvstupnímu období z 39 mld. Kč na letos očekávaných 32 mld. Kč, v poklesu soběstačnosti vepřového masa na 65 %, vajec na 72 %, drůbežího masa na 78 %.

Změny jsou i ve struktuře plodin při poklesu orné půdy pro zástavbu o 25.000 ha, ploch brambor o 7.000 ha, cukrovky o 25.000 ha, zeleniny o 4.000 ha, lnu 5.500 ha a nárůstu ploch převážně tržních plodin – obilovin a řepky o 180.000 ha na úkor pícnin a nárůstu plochy TTP 45.000 ha. Celkově do jednání pro další rozpočtové období Evropské unie vstupujeme s nižší produkcí zemědělských výrobků než k předvstupním jednání a navíc s pokračujícím útlumem.

Tento vývoj prohlubuje i nárůst záporného salda agrárního obchodu z 22 mld. Kč před vstupem na odhadovaných 32 mld. Kč v letošním roce především vlivem narůstajícího dovozu zpracovaných výrobků z masa - saldo 11 mld. Kč, mléka, ovoce a zeleniny a naopak vývozu agrárních surovin – obilovin a mléka. Dá se říci, že se jedná se dovoz nezaměstnanosti, neboť proti roku 2003 klesla zaměstnanost v zemědělství o 28.000 osob a v potravinářském průmyslu o 14.700 osob. Myslím si, že dále pokračovat v dalším omezování produkce z těchto čísel je neobhajitelné.

Málo se v této souvislosti však hovoří o vyrovnávání se v zemědělství s posilováním koruny vůči euru, které velmi výrazně ovlivnilo nejen ceny zemědělské produkce, ale též výši dotací. Před vstupem do EU byl kurz koruny vůči euru 31,90 Kč, nyní k 30. 9. 2010 již 24,60 Kč – došlo ke zpevnění o 23 %. Zpevnění kurzu ovlivnilo poklesem pouze ceny zemědělské produkce, při porovnání 1-3. čtvrtletí 2010 k roku 2004 poklesem o 11,8 %. Za stejné období vzrostly ceny vstupů o 10,4 % - toho osiva a sadby na 135,8 %, energie a maziva na 139,5 %, hnojiva na 118,1 %, apod. Rovněž ceny zpracovatelů vzrostly o 0,7 %, ceny potravin po odpočtu o 5% nárůst DPH vzrostly o 4,7 %.

Tento trend je ovlivněn i vysokou koncentrací prodeje potravin v 10 obchodních řetězcích, kde se již prodává přes 75 % potravin. Jejich vyjednávací síla proti českým zpracovatelům vyžaduje zákonné řešení, proto podporujeme zdokonalení zákona o významné tržní síle, nikoliv jeho rušení. Sílu obchodních řetězců potvrzuje i studie Eurostatu, ve které se uvádí, že ceny potravin v České republice jsou páté nejlevnější v Evropské unii.

Nezpochybnitelný vliv řetězců lze vyjádřit i podílem dovezených potravin, který z původní úrovně 5-10 % z období před vstupem do EU trvale stoupá. Např.: dovoz vepřového masa již dosáhl 45 % ze spotřeby, drůbežího masa 33 %, vajec 29 %, hovězího masa 25 %, zpracovaných mléčných výrobků 45 %. Situace vyžaduje změnu v přístupu českých kontrolních orgánů.

Silnější vyjednávací sílu přes odbytová či nákupní družstva bychom měli mít i my prvovýrobci. Zde podporu očekáváme v úpravě nařízení a pravidel k podpoře sdružování zemědělců, např.: v Programu rozvoje venkova, od ÚOHS změnou Směrnice č. 1/2008.

Vzhledem k tomu, že posilování koruny bude pokračovat v roce 2011 podle názoru odborníků o dalších 70–90 haléřů proti euru, po roce 2011 dále, tak bude případný mírný nárůst cen v eurech pro české zemědělce utlumen cca o 4 %. Klesnou všechny dotace z EU a i proto by bylo nevyplacení dotací TOP-UP výrazným snížením příjmů zemědělců proti roku 2009 o cca 3 mld. Kč s důsledky v červených číslech hospodářského výsledku.

Vstupem do Evropské unie se výrazně zvýšila závislost zemědělství na dotacích z důvodu vyšších nákladů na plnění evropských požadavků na životní prostředí, ochranu krajiny, zachování biodiversity, pohody zvířat, potravinové bezpečnosti a vysledovatelnosti původu potravin a řady dalších veřejně prospěšných služeb včetně rozšiřování zdrojů obnovitelných energií. Tyto náklady neuhradí trh a proto je nutné je z části hradit podporami a z druhé části ochranou rovných podmínek zákonnými opatřeními mezi zpracovateli v Evropské unii a celními opatřeními v zahraničním obchodu. Evropská unie zvolila nákladovější formu zemědělského podnikání a tu musí zaplatit. Proto po vstupu do Evropské unie se z průměrné pětileté výše národních podpor 13,1 mld. Kč zvyšovaly postupně provozní podpory v roce 2009 na cca 30 mld. Kč. Tato úroveň podpor vymanila zemědělské podnikání z předvstupních ztrát do zisku v průměru za období postupu na 7,5 mld. Kč, v posledním roce však již jen pouze 2,5 mld. a letos při poklesu TOP-UP na pouhých 3,62 mld. Kč, je zisk velkou otázkou. O to horší by byla situace v roce 2011 při nulových TOP-UP.

V České republice potřebujeme zvýšit produkční rozměr zemědělství, potřebujeme konkurenceschopnou agrární produkci, podpořenou v první řadě odpovídající cenovou úhradou – pro plnění funkcí sociálních a environmentálních ve venkovském prostoru. Podpory a dotace však musí krýt zvýšené požadavky na zemědělství kladené a být rovné podle jednotných pravidel v celé unii.

23. 11. 2010

Zdroj: ZSČR