K ústavněprávním aspektům zdanění některých slazených nápojů
On Constitutional Law Aspects of Some Sweetened Beverages Taxation
Over the past many years, the beet and sugar industries have had to cope with a number of adverse factors that have made their production very uncertain. These include the introduction of excise duties
on products containing sugar or other sweeteners, which apply in particular to sweetened beverages. These steps are not entirely without problems, not only from a factual point of view, but also from
a legal point of view, particularly constitutional law. This text illustrates the issue in its entirety using the example of the new Slovak law imposing excise duty on selected sweetened beverages.
It also shows, by means of references to the relevant case law of the Constitutional Court of the Czech Republic, the difference in the constitutional limits when the legislator uses purely tax or fiscal
arguments, as opposed to when they declare the achievement of an objective other than a purely pragmatic increase in tax revenue. Although this may not seem important from a pragmatic point of view,
from the perspective of a possible constitutional review it may be important how correct and well-founded the legislator’s reasoning was in enforcing a new regulation affecting fundamental rights and freedoms.
Obory řepařství a cukrovarnictví se v uplynulých mnoha letech musely a musejí vyrovnávat s celou řadou nepříznivých faktorů, které jejich produkci vystavují značné nejistotě. Mezi ně patří také zavádění spotřební
daně zatěžující výrobky obsahující cukr, případně další sladidla. To se týká především slazených nápojů. Tyto kroky nejsou zcela bez problémů nejenom z hlediska věcného, ale také z hlediska právního, zejména
ústavněprávního. Předkládaný text ukázal tuto problematiku v celé šíři na příkladu nového slovenského zákona zatěžujícího spotřební daní vybrané slazené nápoje. V textu je s odkazy na relevantní judikaturu
Ústavního soudu České republiky také ukázán rozdíl v ústavněprávních limitech, používá-li zákonodárce argumentaci čistě daňového či fiskálního charakteru, na rozdíl od případu, deklaruje-li dosažení jiného
cíle, než je čistě pragmatické navýšení daňových příjmů. Ačkoliv se to z pragmatického hlediska nemusí zdát důležité, z pohledu eventuálního ústavního přezkumu může mít význam, nakolik korektní a podložená
byla argumentace zákonodárce při prosazování nové regulace zasahující do základních práv a svobod.
Klíčová slova: spotřební daň, cukr, sladidla, slazené nápoje, Česká republika, Slovenská republika, ústavnost.